Spletité dějiny cukru

Kdysi se nesladilo zdaleka tolik co dnes a sladké pokrmy a pochoutky byly velikou vzácností. Nejstarším sladidlem byl med divokých včel, který jedli lidé již v době ka­menné. Teprve později člověk zjistil, že jako sladidla lze použít i některých sladkých rostlinných šťáv. Někde bývaly jediným zdrojem cukru bobule vinné révy, jinde to byla javorová šťáva, šťáva bříz či jiných rostlin. Všechny však měly jen velmi ome­zený význam a výrobky z nich nikdy nedosáhly všeobecného rozšíření. To získaly jen dvě rostliny – cukrová třtina a cukrová řepa.

Pokračovat ve čtení „Spletité dějiny cukru“

Kam zařadit tenhle cukr?

Informace pro zájemce a začínající sběratele.

Každá sbírka se od prosté nakupeniny sběratelského materiálu liší tím, že je uspořádaná podle nějakého systému. Obecný recept na uspořádání při sbírání cukrů bohužel neexistuje. Někdo řadí své cukříky tématicky (zvířata, rostliny, letecké společnosti apod.), někdo podle výrobců (např. cukry Hellma podle zakázkových čísel), někdo ukládá pohromadě cukry nadnárodních seskupení (McDonalds, hotelové řetězce), většinou však je základním kriteriem původ dotyčného cukříku, tedy třídění podle zemí.
Pokračovat ve čtení „Kam zařadit tenhle cukr?“

Sbíráme balený cukr

Slovník spisovného jazyka českého, Academia Praha 1989: Sběratel – kdo rád něco shromažďuje, zvl. předměty umělecké, cenné nebo jinak významné. Sbírka – soubor nějakých zajímavých, významných, cenných předmětů uspořádaných zpravidla přehledně podle určitého hlediska. Technický naučný slovník, SNTL Praha 1982: Sladidla – sladké látky přírodní nebo umělé, používané ke slazení. Všeobecná encyklopedie, DIDEROT Praha 1998: Cukr – triviální a obchodní název pro sacharózu tj. cukr řepný nebo třtinový…
Pokračovat ve čtení „Sbíráme balený cukr“